Cihelna v Bilině
V roce 1908 rozhodlo obecní zastupitelstvo v Bilině, že postaví obecní cihelnu a následující rok již cihelna stála. Postavení cihelny byl výborný nápad a chvályhodný počin. V zápisech obecního zastupitelstva až do roku 1945 je téměř každý rok zapsáno: "Ztráta obecního rozpočtu bude hrazena z výnosu cihelny". Takže cihelna byla pro hospodaření obce velice důležitá. Přiznat musíme, že to nebyl originální nápad. Cihelnu nechal v Bilině postavit po roce 1843 již Jan Nepomuk šlechtic Nádherný, tehdejší majitel panství Veselíčko. Ve Veselíčku bylo za tohoto majitele jedno pole nazývané „Za starou cihelnou“. Bohužel nevíme ani kde byly cihelny a nevíme ani kde bylo zmiňované pole. O cihelně je zmínka i okolo roku 1880. Možná byla některá z předchozích cihelen na stejném místě jako tato poslední, obecní.
Dne 10.května 1908 přijalo obecní zastupitelstvo v Bilině následující usnesení:
I. Obecní zastupitelstvo usneslo se jednohlasně na tom, aby se postavila v obci obecní cihelna.
II. Aby se dala vyzkoumat hlína odbornému znalci.
III. Aby byla poloha komisionelně vyšetřena.
IV. Aby se dal zhotoviti plánek na pec a dvě kolny.
V. Aby se dal na to zhotoviti rozpočet.
VI. Aby se podala žádost na slavné okresní zastupitelstvo v Milevsku o povolení vyzdvižení kmenového jmění obce ku stavbě cihelny.
V Bilině dne 10. května 1908
Podpisy: Václav Dvořák starosta, František Tesař, Václav Vlna, Josef Kolář, Jan Dvořák, Jan Bartůněk, František Pletka, Jan Bláha a František Dvořák
Hlínu prozkoumali na Keramické škole v Bechyni a stanovili jí jako vhodnou pro vypalování cihel. Horší to bylo s financemi. V kmenovém jmění měla obec 2.277 K 39 h na čtyřech vkladních knížkách, z toho 1270 k v Záložním a spořitelním spolku ve Veselíčku. Okresní zastupitelstvo povolilo použít na cihelnu jen 1.000 K z kmenového jmění a půjčku 5.400 K v záložně Veselíčko. Samozřejmě finance na stavbu nestačily a jejich doplnění z úvěrů řešila obec s okresním zastupitelstvím ještě několik dalších let. Podle výkazu, který podepisoval 28/5 1910 již starosta Josef Kolář stála stavba cihelny 9.537 K 28 h.
Za rok 1910 již cihelna vykázala 1077,18 korun čistého zisku a za tento rok bylo prodáno:
tašek 90.350 kusů v ceně 36 korun za 1000 kusů,
cihel 103.500 kusů v ceně 34 korun za 1000 kusů,
prejsů 966 kusů v ceně 1 kus za 14 haléřů,
dlaždic šestihranných 1.035 kusů v ceně 10 haléřů za 1 kus,
dlaždic pekařských 570 kusů v ceně 1 kus za 16 haléřů.
Celkem příjem 7244,54 korun.
Ve vydání je největší položkou odměna cihlářovi 2.507 korun, hodně stálo i uhlí – 1858 korun v dole, 552 korun za dovoz uhlí po dráze a 259 korun za převoz uhlí z nádraží do cihelny. Úroky z vypůjčeného kapitálu 547,77 korun, odměna za vedení a správu cihelny Václavu Vlnovi 120 korun atd. Vydání celkem 6.167,36 korun.
Již za první rok měla cihelna velice úspěšnou bilanci. Vyúčtování cihelny za rok 1910 podepsalo 12. března 1911 nové zastupitelstvo: Josef Kolář starosta, Jan Rataj, Josef Kabeláč, Josef Soldát, Václav Vlna, Jan Bartůněk, František Vodvářka, František Vlna a Jan Růžička.
Vysvětlivky:
taška - bobrovka
prejs - cihla prohloubená s jedním křídlem ku krytí střech
7. 7. 2011 Petr Fořt