BILINA a její samostatnost
Na základě zákonů z let 1848-9 byla zrušena v Rakousko-Uhersku panství a vznikly samostatné obce. Obvod obce měl být totožný s obvodem dosavadních obcí katastrálních, avšak neměla-li některá obec prostředky, aby splnila úkoly jí novým zákonem uložené, měla být třeba i proti své vůli spojena s některou obcí jinou. Z panství Veselíčko vznikly obce: Veselíčko, Zběšičky a Křižanov. Bilinští asi neměli dostatek prostředků pro vytvoření samostatné obce a vytvořili tedy společnou obec s vesnicí Křižanov. Křižanov byl větší a tak jeho obyvatelé měli převahu v obecním zastupitelstvu. Také známí starostové z období společné obce byli vždy Křižaňáci. Je pravděpodobné, že se to Biliňákům časem začalo zajídat a tak usilovali o oddělení své vesnice od Křižanova.
V okresním archivu v Písku jsou uloženy archiválie z Okresního úřadu a Okresního zastupitelstva v Milevsku. Několik spisů z tohoto období, netýkajících se rozdělení obce, je v archivu Okresního zastupitelstva. Z archivu Okresního úřadu, se právě část, ve které šlo o rozdělení našich vesnic, nezachovala. V archivu jsou pouze podací knihy z Okresního úřadu, ve kterých jsou záznamy o předání spisů mezi úřady a jen stručná informace o obsahu spisu. Z těchto záznamů můžeme usuzovat, že celý proces rozdělení obce na Křižanov a Bilinu nebyl jednoduchý a trval delší dobu. Pravděpodobně nejpozději v roce 1884 bylo v Bilině zvoleno místní zastupitelstvo, což ještě neznamenalo, že Bilina byla samostatná[1]. Z podací knihy se dovídáme, že z Okresního úřadu šel 28. 3. 1884 dopis do Křižanova a na obecní radu do Biliny, ve kterém Okresní úřad bere na vědomí, že obecní rada v Bilině používá vlastní razítko. Na tomto razítku měl být text "Obecní úřad v Bilině". Ještě v roce 1884 se začalo jednat o rozdělení obecních lesů a dělení obecního majetku. Záznam ze dne 7. 12. 1884 uvádí, že les „Krajina“ je Biliny a další záznam z roku 1885, že dělení lesů ještě nebylo ukončeno. V roce 1887 za Bilinu podepisoval spisy Franc Dvořák, jako místní starosta. V křižanovském zastupitelstvu se stejný Franc Dvořák podepisoval pouze jako radní.
Teprve ze dne 22. 9. 1890 je záznam o tom, že Okresní úřad nemá námitek proti oddělení Biliny od Křižanova a je zřejmé, že Bilina byla samostatnou obcí nejpozději od ledna 1891. K 31. 12. 1890 proběhlo v Rakousko-Uhersku sčítání lidu. Sčítací archy byly vyplňovány v průběhu ledna 1891 a na nich je již uvedena místní obec: Bilina, osada Bilina. Archy podepisoval Josef Volf starosta. Deset let před tím, při sčítání k 31. 12. 1880, to byla ještě místní obec Křižanov, osada Bilina. V roce 1880 měla Bilina 24 domů a 161 obyvatel, Křižanov 38 domů a 250 obyvatel.
Z roku 1892 máme záznam o složení bilinského zastupitelstva a to bylo také nejspíš první zastupitelstvo samostatné obce. Starostou byl Josef Volf, radními Václav Dvořák a Franc Vlna, jako výbor jsou zapsáni Franc Dvořák, František Pletka, Jozef Kabeláč, Jan Humpál, Jan Jelínek a Jan Dvořák. Od září 1992 podepisoval místo starosty Volfa obecní spisy Václav Dvořák jako úřadující radní a ten byl také později druhým starostou samostatné obce.
Bilina byla samostatnou samosprávnou obcí do roku 1960 kdy byla na základě rozhodnutí orgánů státní moci připojena k Veselíčku.
16. 2. 2012, P. Fořt
[1] Ottův slovník naučný: Samospráva místní v druhé polovině 19. století - výtah.
Orgány obecní správy jsou jednak výbor nebo zastupitelstvo obecní, jednak představenstvo obecní. Výbor obecní jest orgánem usnášejícím se a kontrolujícím, kdežto představenstvo jest orgánem výkonným, jež zastupuje obec na venek a obstarává vše, což náleží k obyčejné správě a není výslovně výboru vyhrazeno. Představenstvo obecní skládá se ze starosty čili z představeného obce a alespoň ze dvou starších čili radních obecních, nikdy však nesmí být obecních radních více než obnáší jedna třetina členů výboru. Starosta, jenž zastupuje obec na venek, předsedá schůzím výboru, reprezentuje a řídí představenstvo obecní a obstarává pravidelně sám agendu přenesené působnosti; obecní radní zastupují ho v tom pořádku, v jakém byli voleni. Ku správě jmění osad nebo částí obce místně oddělených, které mají své samostatné jmění, zřídí se zvláštní zastupitelstvo místní s místním představeným v čele, jehož působnost však přesně se omezuje na tuto správu.