Hrob rudoarmějce
Začátkem měsíce října se na naší obec obrátil pracovník velvyslanectví Ruské federace Jevgenij Mišin s dotazem na podrobnosti k hrobu rudoarmějce, který je na našem hřbitově. Pan Mišin má za úkol zaevidovat všechny hroby rudoarmějců v jižních Čechách.
Co o tomto hrobu víme my: Hrob není již řadu let vyznačen, na jeho místě je jen trávník. Hrob neměl nikdy žádný obrubník, původně tam stál dřevěný sloupek, tak 1 metr vysoký, a na něm byla malá plechová pěticípá hvězda. Vše bylo natřeno načerveno. Snad již někdy v šedesátých letech tento sloupek uhnil a hrob zůstal bez označení. Pohřben by tam měl být vojenský lékař, který se prý zabil dne 23. 5. 1945 při dopravní nehodě. Šuškanda mezi lidmi ale tvrdila, že byl zastřelen, protože byl přistižen při krádeži. Nikde nebylo zaznamenáno jeho jméno.
Pracovník velvyslanectví tvrdí, že v archivu v Moskvě jeho jméno najde. Předpokládám, že potvrdí i příčinu smrti, tedy autonehodu.
Hrobů rudoarmějců je v našem okolí více. U Vranova u Dražíče je hrob rudoarmějce, o kterém se tvrdilo, že na tomto místě padl. Teprve nyní víme, že byl svým velitelem zastřelen za pokus o znásilnění děvčete ze vsi. Na druhé straně Vranova je celý hřbitov rudoarmějců. U vsi byl zřízen vojenský lazaret a ti vojáci, kteří podlehli svým zraněním a nemocem, byli sem postupně pohřbíváni. K těmto obřadům měli přístup pouze příslušníci Rudé armády. Proto byl počet pohřbených dodatečně pouze odhadnut, a to na 150 až 160. Většina z vojáků zemřela na otravu.
Dle očitého svědectví pamětníka žijícího v obci Dražíčské Březí o uložení ostatků rudoarmějců - se jednalo o 20 - 30 vojáků, hromadně otrávených po požití blíže neurčené kapaliny pocházející z cisterny, kterou zanechal německý wehrmacht u lesa v Nemějicích cca 2 km od obce Vranov. Rudoarmějci se prý mylně domnívali, že se jedná o líh a kapalinu stáčeli do svých polních láhví za účelem následné konzumace. Po požití této tekutiny se u nich projevovaly dýchací potíže a následujícího rána zemřeli udušením. Nejpozději druhý den večer byli zabaleni do rudé vlajky a uloženi v tomto hromadném hrobě.
Ze vzpomínek dalšího pamětníka: ʺLeželi na naší louce, samý mladý kluci to byli, svíjeli se v křečích a křičeli a nikdo jim nedokázal od toho pomoct. Do rána měli obličeje úplně černý. Přišel pak za námi ten jejich velitel, já musel zapřáhnout žebřiňák a převezl ty mrtvý k jámě, co tam zatím vykopali. Každýho zabalili do ruský vlajky a pohřbili je. Pohřbení leží za sebou, hrob má tvar podkovy a nohy předchozího mrtvého jsou u hlavy následujícího".
Jiný pamětník tvrdil, že vojáci pili metylalkohol a někteří se vrátili do Ruska slepí. Těch mrtvých po požití metylalkoholu bylo prý víc jak sto.
U tohoto hřbitova se konávala a dosud koná každoročně shromáždění na paměť osvoboditelů, bohužel si nikdo nedovolil pátrat po tom, proč většina zde pohřbených zemřela. Přípustná byla informace, že se otrávili německými konzervami. Je škoda, že nepochybné zásluhy těchto vojáků na osvobození naší země zahaluje mrak zatajování příčin jejich smrti. Budeme držet palce panu Mišinovi, aby se dopátral pravdy.
14. listopadu 2019
Petr Fořt