Čeho je mi líto
Po vzniku Československé republiky byl přijat zákon č. 80/1920, o pamětních knihách obecních, který uložil samosprávným obcím založit a vést pamětní knihu obecní čili kroniku. K tomu musela každá obec zřídit komisi a ustanovit kronikáře. Od roku 2006 úlohu kronik v České republice určuje zákon č. 132/2006, o kronikách obcí. Do kroniky se podle zákona zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci, pro informaci i poučení budoucím generacím. Obec je povinna zajistit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu.
Právě kroniky a případně další historické písemnosti, jsou pýchou každé vesnice, vždyť dokládají, jak se u nich dříve žilo. Takové kroniky byly i v Bilině a ve Veselíčku.
Bilina byla až do roku 1960 samostatnou obcí a bilinští pamětníci mi tvrdili, že i v Bilině byla vedena kronika obce. Kam zmizela, se už asi nedovíme. Zamáčkněme slzu.
Také Veselíčko mělo svoji kroniku. První záznamy do ní, tenkrát ještě nazvané „Pamětní kniha obce Veselíčko”, zapsal farář František Mezera. Ten sloužil ve Veselíčku v letech 1938 až 1944. Po jeho smrti se do roku 1958 žádné zápisy do kroniky nedostaly. Pak se ujal kroniky Bedřich Ševčík, který se pokusil dodatečně doplnit informace již od první světové války. Další kronikáři vedli kroniku až do roku 1975. Bohužel, obec odmítla před několika lety předat kroniku do Okresního archivu v Písku a kronika nedávno rovněž zmizela. Já jsem z ní ještě před rokem 2014 opisoval pasáže do knihy „Z dějin obce Veselíčko”. Zamáčkněme další slzu. I když, kopii kroniky najdete na: https://digi.ceskearchivy.cz/445320/1/2111/1614/20/0
Nesmírnou cenu měly i farní kroniky. Až do roku 1804 byly Veselíčko a Bilina součástí farnosti Bernartice a tak v kronice této farnosti byly i záznamy o našich vesnicích. Kronika zmizela před řadou let. Některé údaje o Bilině z ní před rokem 1934 opsal farář Šmejkal a od něj Karel Soldát do svých poznámek o historii Biliny. Zamáčkněme další slzu.
Kroniku farnosti Veselíčko měli v roce 2004 v rukách autorky publikace vydané k 150. výročí posvěcení kostela sv. Anny. Potom páter Matěj Baluch půjčil kroniku profesoru Karlu Benešovi z Teologické fakulty v Českých Budějovicích. A nedokázal zajistit její vrácení. Já jsem farní kroniku začal shánět bohužel pozdě, když už byl profesor Beneš asi 2 roky po smrti. Oslovil jsem děkana a další lidi z fakulty a nakonec jsem od Jany Veselé z děkanátu Teologické fakulty Jihočeské university dostal v listopadu 2009 informaci: „Zkontaktovala jsem pana Tomáše Beneše, syna prof. Karla Beneše, s dotazem, zda se v pozůstalosti prof. Beneše nenašla farní kronika z Veselíčka. Bohužel pan Beneš o ničem takovém neví, mezi převzatými knihami ji nepostřehl. Část knih si krom toho po smrti prof. Beneše rozebrali ještě další lidi (pan Beneš nevěděl přesně, kdo to byl), takže kronika je v tuto chvíli v podstatě nedohledatelná.” Tuto slzu snad ani nelze zamáčknout.
Buďme vděční, že se kdysi dostaly do okresního archivu v Písku alespoň školní kroniky z naší školy. (https://digi.ceskearchivy.cz/200057/1 )
Je mi líto zmizení i zdánlivých maličkostí. Někdy po roce 2000 se opravovala kaplička sv. Vojtěcha v Bilině. Při té příležitosti jsme přišli o obraz sv. Vojtěcha s vedutou Biliny, který byl původně v této kapličce. Obraz maloval Karel Veselý z Borovan v době dostavby kapličky, tedy někdy v roce 1917. Mohli jsme vidět, jak Bilina v té době vypadala.
Na závěr ještě malá odbočka. Veselíčko bylo známé v minulosti i některými pamětihodnostmi. V turistických průvodcích byla obdivována jilmová alej podél silnice k Branicím. Nenašla by se někde její fotografie? Byl bych rád, kdyby se objevila fotografie domu Veselíčko čp. 4. Jeho fasáda byla ozdobena postavami muže a ženy v lidových krojích. Autorem byl akademický malíř a středoškolský profesor Josef Fuka, který se 1. 4. 1880 v tomto domě narodil. Bylo by milé, kdyby se objevily i další obrázky, třeba cihelny v Bilině, nebo kuželny, která stála u Panské hospody podél silnice ke kostelu sv. Anny a jiné. Pokud někdo máte neznámé obrázky Veselíčka a Biliny podělte se, prosím, o ně s námi.
6. 12. 2020