Kniha po třech letech
V roce 2015 vyšla, u příležitosti 800. výročí první písemné zmínky o Bilině, kniha „Z dějin obce Veselíčko“. Ani po třech letech se nenašlo mnoho dalších informací, které by stály za uveřejnění a popravdě, ani jsem je moc nehledal.
Přesto: V knize jsou dva překlepy, které si laskavě opravte. Na straně 79 vlevo dole má být místo „v prosinci 1818‟ správně „v prosinci 1918‟. Na straně 227 je nesprávně zapsán majitel fotografie. Místo „Tonšer‟ má být správně „Tošner‟. A ještě jedna maličkost. Ten rybník na straně 308 se prý jmenuje Pilný a ne Pilák.
Teď k novým doplňkům. Na internetu se objevila kartotéka fenomenálního historika Augusta Sedláčka (http://www.augustsedlacek.cz/), která obsahuje 450 tisíc lístků s jeho genealogickými a topografickými záznamy z Čech a Moravy. Najdou se tam i poznámky k našim vesnicím a můžeme tedy některé údaje upřesnit.
Na straně 18 naší knížky je uvedeno, že Bohuslav Kalenice si půjčil od Adama ze Šternberka 2000 kop grošů míšenských. Půjčka je zapsaná v deskách zemských v roce 1610 a to je zaznamenáno v naší knize. August Sedláček má ve svých poznámkách, že o půjčce se jednalo už v roce 1602 a pravděpodobně již v tom roce Bohuslav Kalenice půjčku dostal. Nevím, kde August Sedláček údaj o roce 1602 sebral, ale věřím mu. Stávalo se, že na zápis do zemských desek se dostalo někdy po více letech. A podobně je to s darováním domu v Táboře. Sedláček má ve svých poznámkách: „1597 – Johanka Tetourová ze Rzavého vyznává, že dává dům svůj dcerám svým Bohuslavině a Anně Tetourkám.‟ V další poznámce Sedláček uvádí: „1602 …Bohuslavina Kalenicová z Tetova dům svůj po Johaně Tetourové mateři své dává Bohuslavovi Kalenicovi z Kalenic a na Veselí, manželu svému.‟ A to bylo krátce po svatbě. I to je věrohodnější než v knize uváděný rok 1625. Mimochodem, sestry Bohuslavina a Anna Tetourovy se provdaly za bratry Bohuslava a Oldřicha Kalenice. V Sedláčkových poznámkách je ještě jedna informace týkající se Bohuslava. V roce 1602 žádal jeho bratr Oldřich Kalenice o půjčku 3000 kop grošů míšenských od Adama ze Šternberka, aby mohl zaplatit do sv. Havla bratrovi Bohuslavovi dluh z dělení pozůstalosti po otci.
Na straně 25 naší knihy je zaznamenaná svatba Jošta Wolfa ze Schwartzenwolffu s Marií Magdalenou Veronikou Chobotskou. I k tomu jednu poznámku od Sedláčka. Ten má ve svých záznamech poznámku, že: „20. listopadu 1681 Jan Rudolf Čejka z Olbramovic koupiv 30. juna 1681 Nespery od Viléma Chobotského, pouští je poručníkům sirotkův po nebožtíku Joštovi Schwartzenwolffovi na Veselíčku, vnukův Chobotského.‟ Tedy Nespery se dostaly do majetku majitelů Veselíčka, Jana Václava a Františka Norberta Schwartzenwolffových a spravovala je jejich matka Marie Magdalena Veronika Schwartzenwolffová.
Na straně 153 naší knihy je uvedeno, že z matrik nemůžeme zjistit, kdy se začalo na našem novém hřbitově pohřbívat. To je pravda, ale podle náhrobního kamene zazděného do západní zdi nového hřbitova, byl asi prvním pohřbeným dne 29. června 1882, tedy v den, kdy byl tento hřbitov posvěcen, Antonín Fuka, truhlářský tovaryš z Branic č. 5. Podle matriky zemřel ve věku 26 let dne 26. června 1882. Na náhrobku je zapsáno úmrtí 15. června 1882 a věk 25 let. Nápis na tomto náhrobku překrývá starší nápis, dnes již prakticky nečitelný. Bylo by dobře, kdyby se našel někdo, kdo by nám to rozluštil. Zdá se, že nápis se jménem Antonína Fuky byl pořízen dlouho po Fukově pohřbu a jeho tvůrce si již přesně nepamatoval data. Navíc použil starší náhrobek, a pouze jej přemaloval.
Paní Veronika Bezděková Jíchová se dlouhodobě zabývá historií a genealogií rodu Chlumčanských. Využila některé informace z naší knihy a samozřejmě nám poskytla doplňující informace k naší knize. Tady je její doplněk ke straně 222: Jan Nepomuk Chlumčanský, který v roce 1784 prodal Veselíčko svému švagrovi Josefu Bretfeldovi, se zúčastnil bitvy mezi Rakušany a Francouzi o Dornik a Mons. Rakušané bitvu 30. 4. 1792 vyhráli, ale poručík Jan Chlumčanský to odnesl zraněním, po kterém ochrnul. Zbytek života pak strávil v Poděbradech na císařském zámku, kde byli ubytováni penzionovaní důstojníci. Jan zemřel 22. 6. 1800 a 24. 6. 1800 zde byl pohřben.
Doplněk ke straně 224: Ve zdi kostela v České Skalici je „náhrobek‟ připomínající smrt Konstantina Nádherného, bratra pozdějšího majitele Veselíčka Emila Nádherného. Na kameni je následující zápis: „Konstantin Nádherný rytíř z Borutína c. k. kadet v 5. Feldjager-Batalion, padl ve věku 20 let v bitvě u České Skalice 28. června 1866 v rakousko - pruské válce.‟
Na závěr malé postesknutí. Stále jsem neviděl fotografii nebo obrázek bilinské cihelny. Moc mi chybí i fotografie aleje jilmů podél silnice z Veselíčka do Branic. Zdá se, že se nezachoval ani obrázek fasády domu čp. 4 ve Veselíčku s postavami muže a ženy v krojích. Vím, že existuje pohlednice Veselíčka s obrázkem návsi s domy vedle rybníka, tu také nemáme. Určitě se může najít ještě mnoho dalšího a tak hledejme.