Veselský rybník
Velmi živá je v paměti Veseláků povodeň ze začátku června tohoto roku, samozřejmě připomněla i hrůzy ze srpna roku 2002.
Pan starosta Jiří Lešek mi 13. 7. 2013 namailoval: „Připravuji Naše noviny. Úvodní stránku věnuji červnové povodni. Jak jsme spolu mluvili, potřeboval bych od tebe menší příspěvek (klidně na jednu stránku). Mohl by být k historii povodní ve Veselíčku. Kdy přetékal Veselský rybník a jak se lidé dříve této povodni bránili. Komu kdy rybník patřil, kdo na něm vybudoval stavidla, kdo měl na starosti hlídání stavu vody v rybníku a jeho upouštění, kdy došlo ke zrušení mostu a zatrubnění odtoků z rybníka atd. Něco si pamatuješ z mládí, něco z historie a něco z vyprávění.“
Celé zadání neumím splnit a tak jen základní informace z archivů, kronik a vzpomínky pamětníků:
První písemnou zmínku o Veselském rybníku máme z roku 1477. Dne 19. února 1477 psal Jan z Trnové, hejtman na Zvíkově, panu Bohuslavu ze Švamberka, že musel na Veselském rybníku nechat prosekat díry do ledu, aby neuhynuly ryby.
Starší než náš rybník je asi rybník Ostrovský. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1457, kdy patřil Rožmberkům, v té době se o něm píše v rožmberském listáři. Další zmínka o tomto rybníku, ale také o rybníku Rukávečském, který dnes již neexistuje, je v dopise Ondřeje z Udimě a Markvarta z Kozieho ze dne 21. července 1469 adresovaném urozenému panošovi Jarohněvovi: "… Věděti dáváme, kterak Malovec po panství velmi škodí okolo Milevska, neb v Milevsku dobytek pobrali, i vsi okolní zebrali i lidi zjímali včera. A vystříhají nás dobří lidé, že se chystá, že by chtěl rybníky skopati Ostrovský a Rukávečský… " Mimochodem Rukávečský rybník byl nad Ostrovským a podle map byl téměř stejně velký jako Ostrovský.[1] Na indikačních skicách z roku 1830 je ještě zakreslen a zrušen byl tedy někdy později. (Malovcové byli páni na Zahrádce u Petrovic.)
Nejmladší z těchto rybníků je pravděpodobně rybník Prachovský. Nejstarší zmínka o něm je v rybničním rejstříku panství Zvíkov, kde je záznam o slovení "nového Křižanovského rybníka" ve dnech 12.-14. října 1495. "Prostřední plod" byl tenkrát převážen do Veselského rybníka.
Zjistit kdy byl který rybník postaven se asi už nikdy nepodaří. Nejvíce se zatím historici i archeologové zajímali o Ostrovský rybník. Předmětem zájmu jsou především pozůstatky hradiště, které jsou na ostrově v tomto rybníku. Neví se ale ani čí to bylo hradiště, kdy bylo postaveno, ani kdy zaniklo. Nejčastěji je zánik dáván do souvislosti se zničením milevského kláštera husity v roce 1420.
V roce 1575 koupil Bohuslav Kalenice Veselíčko, Bilinu, Křižanov a Zběšičky i s Veselským a Prachovským rybníkem. Veselíčko se ve smlouvě ještě nazývá Veselí a Prachovský rybník byl ještě Křižanovský. Rybníky vždy patřily majiteli panství a proto když v roce 1902 kupoval statek Veselíčko od Nádherných Ferdinand Přibyl, tak jej koupil i s rybníkem. Po roce 1990 získala rybník v restituci Marie Přibylová, dnes je rybník v majetku Občanského sdružení K – 47.
Můžeme připomenout i další dva rybníčky ve Veselíčku. Ten „Na Remízku“ dosud existuje a vlastní jej také Občanské sdružení K – 47. Mnozí pamatujeme také rybníček „Suchaňák“, který je dnes zasypán a je součástí pozemků dílen učiliště. Rybníček „Remízek" měl pro Veselíčko mimořádný význam. Uprostřed rybníčku je doposud studna, ze které byla vedena voda dřevěným potrubím až na nádvoří statku. Voda prý mívala výbornou kvalitu a používala se jako pitná pro lidi i dobytek a samozřejmě jako užitková.
Všechny rybníky byly dříve odvodňovány stokami, nebo potoky. Nad těmito potoky byly můstky pro cesty a silnice. Jeden můstek byl na potoku od Remízku mezi Panskou a Suchanů hospodou a původně na něm stály i sochy, které jsou dnes před kostelem. Můstek byl i na silnici přes potok od mlýnského náhonu. Mostem můžeme nazvat překlenutí potoka od stavidel v místech na rohu domu č. p. 70 (Věra Trojášková). A další můstek byl nad potokem pro vjezd do mlýna. Všechny potoky byly otevřené, včetně toho, který vedl přes náves a po dnešním dvorku domu č. p. 62 (Jana Sýkorová). První zmizel potok od Remízku. Někdy hned po roce 1945 byl zatrubněn v místech od hospody, tenkrát "U Táborů" až do míst kde vtéká do potoka od mlýna. Uložen do rour byl i potok od mlýna okolo bývalého výkupu a dál podél domu č. p. 36 (Janečků) a pozemku s budovou obecního úřadu. Někdy okolo roku 1955 byl uložen do rour i potok od stavidel. My starší pamatujeme, že musely být odstřelovány skály v tomto potoce, aby bylo možné roury položit. Potok byl původně velmi široký, zabíral téměř celý prostor mezi kamenným plotem mlýna a protějšími domky. Stejně široký byl před dnes již zbořenou Čápovinou a zabíral téměř celou šířku dnes zahrady u domu č. p. 70 (Věra Trojášková). Bilinský potok od Veselíčka do Biliny přišel o meandry a tůně a byl narovnán a vyložen betonovými deskami. Původně tekl hned pod strání pod hřbitovem a tak se k němu chodilo pro vodu na zalévání hrobů. Stejně „narovnán“ byl i potok od Prachova. Další změny proběhly až koncem sedmdesátých let, kdy byl zatrubněn potok od Remízku i potok pod lesíkem Hájek.
A teď něco k povodním. V archivech o nich není ani zmínka, nebo alespoň jsem na žádnou nenarazil. Všechny domy pod hrází rybníka byly postaveny v druhé polovině 19. století, některé až začátkem století dvacátého. Samozřejmě mimo mlýna. Možná proto případné povodně nenadělaly příliš škod a nejsou o nich záznamy.
O jedné povodni najdeme zmínku ve školní kronice, kde je zapsáno: „Též Veselíčko samo, dne 18. února 1876 zastihnuto bylo povodní, kteráž na mnoze až do příbytků lidských se valila, a je zatopiti usilovala. Velikým postrachem stal se zdejší rybník, přes jeho hráz voda, široký potok tvoříc, přestoupala.“ V publikaci vydané v roce 2004 ke 150. výročí konsekrace kostela sv. Anny je opis z farní kroniky: „Následkém čtyřhodinové bouře v červnu 1913 přetekl rybník ve Veselíčku a způsobil povodeň (voda se valila ve výši 1 metru). Byly veliké škody na polích.“ Další záznam o povodni je v obecní kronice. Farář František Mezera píše: „Dne 25. května 1935 v sobotu odpoledne snesla se nad Branicemi, Křižanovem a Veselíčkem prudká bouře s průtrží mračen. V Křižanově níže položená stavení byla zaplavena. Ve Veselíčku musili někteří hospodáři vyvádět dobytek ze zatopených stájí. Voda se valila přes hráz rybníka ve výši 50 cm.“ Pan Václav Šanda vzpomíná, že dobytek vyváděli ze chléva u mlýna.
Oslovil jsem své vrstevníky, ale žádný z nich o nějaké povodni v dobách budování socialismu neví. Jen někdy zlobil potok od Remízku. Hladinu vody ve Veselském rybníce prý hlídal Jan Parkos a v případě potřeby nechal zvednout stavidla a voda z rybníka se upouštěla.
Pan Jiří Kulhánek sleduje pro potřeby Selgenu počasí ve Veselíčku (Bilině 88). Záznamy vede od 1. 1. 2000. Letos napršelo: 1. června - 68 mm, 2. června - 31 mm a 3. června - 14 mm, tedy za tři dny 113 mm, což je 138% celoměsíčního normálu pro červen. 68 mm je druhý nejvyšší denní úhrn srážek naměřený ve Veselíčku od 1. 1. 2000. Více napršelo za jeden den jen 12. srpna 2002, kdy spadlo 122 mm vody. Tedy záznamy o největších deštích odpovídají i dobám povodní.
Myslím, že každý z nás přesně ví, jak mohlo být povodni ve Veselíčku zabráněno. Já se přikláním k názoru, že při současném zatrubnění odtoků od rybníka je manipulační prostor pro zamezení povodni značně omezen.
[1] Erwin A. Weyrauch uvádí v Dějinách kláštera, města a panství Milevska sepsaných v roce 1841, že rybník Ostrov má rozlohu 45 jiter a 300 sáhů, rybník Rukávečský 35 jiter a 828 sáhů s poznámkou, že je vysušen. 1 jitro = 1600 sáhů, 1 jitro (Joch) = 5756 metru čtverečního.
Petr Fořt