První písemná zmínka
Ješitnost nás nutí k tomu, aby první písemná zmínka o naší vesnici byla co nejstarší a pak jsme ochotni věřit kdejakým „nepravdám“. To se dokonale potvrdilo v roce 2006. Branice, Stehlovice a Veselíčko připravily oslavu sedm set let od první písemné zmínky o své vesnici a slavily.
Jaká je pravda o této "první písemné zmínce" nám ozřejmil až letos Jiří Pešta, archivář okresního archivu v Písku ve svém rozboru rejstříku nedoplatků roboty z obvodu panství Zvíkov a Milevsko z roku 1488, v literatuře známém jako robotní registra Zvíkovská. Archiválie je uložena ve fondu Cizí statky Třeboň ve Státním oblastním archivu v Třeboni. První písemná zmínka o Branicích, Stehlovicích, Veselíčku, Křižanově a dalších vesnicích je právě v tomto rejstříku, tedy z roku 1488.
Jak se přišlo na rok 1306 jako rok první písemné zmínky? Dominik Čermák ve své knize „Premonstráti v Čechách a na Moravě“ (Praha 1877) píše na straně 314 o milevském opatovi H. (Jindřichovi), jenž byl svědkem želivského opata Thilmanna na listině z 16. 3. 1306 týkající se vsi Branice. Tyto "Branicz in Morauia" však nemají nic společného s Branicemi u Milevska. Jde o Nové Bránice poblíž Dolních Kounic. Text špatně interpretoval Josef Kytka v knize "Milevsko a jeho kraj", v domnění, že když listinu podepsal milevský opat tak se jedná o Branice u Milevska a někteří další autoři tento údaj převzali. Už Kytka přidal k Branicím Stehlovice. V jinak velice pěkné publikaci „Branice - historie a současnost“ se objevilo, že rok 1306 je rokem první zmínky nejenom o Branicích a Stehlovicích, ale také o Veselíčku. Ve všech třech vesnicích se tedy v roce 2006 konaly oslavy.
Máme se zlobit, že se slavilo něco, co není pravdou? Podvádět a lhát se nemá, ale alespoň se lidé sešli a snad se i pobavili. Kytka se již Branickým a Stehlovickým neomluví, ale ten co do branické publikace připsal i Veselíčko se ještě za mystifikaci omluvit může.
Aby bylo v „prvních písemných zmínkách“ jasno. Rok 1488 je úplně první pro Branice, Stehlovice a Kžižanov. O Veselském rybníku píše Jan z Trnové v roce 1477 a i když to není přímo o vsi, je zřejmé, že rybník byl ve Veselí (Název Veselíčko má naše vesnice až od roku 1630).
Jsme spolu s Jiřím Peštou přesvědčeni, že naše vesnice patřily v nejstarší době klášteru Premonstrátů v Milevsku, ale ani z jejich doby, ani z doby Rožmberků o nich není žádná písemná zmínka. Ta první je z doby Švamberků, kteří panství Zvíkov a klášterství Milevsko vlastnili od roku 1473.
Nezmiňujeme se zde o Bilině, kterou převedl král Přemysl Otakar I. listinou ze dne 6. ledna 1215 klášteru Premonstrátů v Milevsku. Z toho vyplývá, že v roce 2015 se bude v Bilině slavit 800 let. A Bilina má ještě další starší písemnou zmínku. V roce 1471 pracovali na opravě hradu Zvíkov dva tesaři z Biliny, Oneš a Jan. To bylo v době, kdy panství Zvíkov patřilo Rožmberkům.
7. 10. 2011, Petr Fořt