O přátelích

            Teprve před pěti lety jsem se začal bavit historií obce Veselíčko, tedy vesnic Veselíčko a Bilina a snad se mi podařilo shromáždit množství faktů o našich vesnicích. Nechci si je nechávat pro sebe a proto tyto webové stránky. Tento koníček mi samozřejmě přináší řadu radostí při nových „objevech“. Důležité je pro mne i to, že se díky tomuto svému novému koníčku mohu pochlubit také novými přáteli.

            Seznámil jsem se s panem Františkem Mikoláškem, bernartickým patriotem, autorem několika knih o historii Bernartic a nestorem regionálních historiků. Člověkem nevšedního charakteru, hloubce myšlení a úžasného rozsahu vědomostí. A také člověkem mimořádně pracovitým. Jsem rád, že mě zahrnul do okruhu svých nejbližších přátel. Na těchto stránkách se můžete v rubrice HISTORIE setkat s částmi textů z jeho neuveřejněné historie Bernartic. Úžasný je jeho popis doby, kterou sám prožil, tedy především válečnou dobu v rodných Bernarticích. Doporučuji každému přečíst si jeho knihu „Tenkrát byla válka“. Jsou v ní nejenom osobní prožitky, ale především fakta doložená z archivů, včetně archivů gestapa. Škoda, že se do tisku nedostaly některé jeho další práce. Když jsem manželce předčítal z jeho deníku z doby totálního nasazení, tak se rozbrečela. Tak krásně se nechá dělat literatura faktu. Každé setkání s ním je pro mne svátkem.
            Dalším vzácným člověkem je pro mne pan Jiří Pešta, milevský patriot a pracovník píseckého oblastního archivu. Nebojím se použít výraz, že jeho vědomosti o historii především našeho kraje jsou gigantické. A má mezi historiky jednu nevšední vlastnost, je perfekcionalista. Když jsem se začal zabývat historií obce, tak jsem především opisoval od renomovaných autorů. Teprve časem jsem se v archivech dopracoval ke studiu originálních dokumentů. Nestačil jsem se divit jakých "nepřesností" i hlubokých omylů se tito renomovaní historici dopustili (a já je někdy opsal). To není případ Jiřího Pešty. Vezměte do rukou jeho knihu: „Když se v Milevsku vařilo pivo“ a můžete si být jisti, že každé slovo je podložené. Také pan Jiří Pešta je mým významným pomocníkem a na těchto stránkách se „chlubím jeho peřím“. Přesně mě dokáže nasměrovat v archivu v Třeboni,  v Praze nebo jinde přímo k dokumentům, které se týkají toho co hledám. Poradí i s přepisem starých dokumentů a pokud přepis nezvládám, tak jej pořídí sám. Viz především jeho přepisy inkolátu z roku 1645 a nobilitační listiny z roku 1655 v rubrice STŘÍPKY  Z  HISTORIE. 
           Především v začátcích mého bádání mi nesmírně pomohl pan Vladimír Šindelář, ředitel Milevského muzea. Když jsem před několika lety za ním přišel, že mám nějaké spisy o historii obce a zda neví, kdo by to mohl zpracovat, tak mě ujistil, že to musí být nějaký místní fanatik, protože žádný historik by touto prací slávu nezískal. Tím mě nasměroval k vlastnímu bádání. S ním jsem byl poprvé v třeboňském archivu, s jeho spolupracovníkem Václavem Sládkem v píseckém archivu a to byl vlastně start mého bádání. Především při přípravě knížky „Z dějin obce Veselíčko" mi předvedl co všechno ještě neumím. Obdivuji jeho znalosti historie a smekám před jeho znalostmi české mluvnice. Jsem rád, že mám přátele i v Milevském muzeu.

22. 4. 2011 Petr Fořt


ZPĚT!


Oblíbené odkazy