Kontrakt Weselíčského šenkýře z roku 1790.
Petr Kalivoda

             Smlouva o pronájmu hospody uzavřená mezi vrchnostenským úřadem ve Veselíčku a šenkýřem Janem Dvořákem 8. října 1790 je jednou z ukázek o zapsaných smlouvách v gruntovních knihách. Jistě je udivující důkladnost a promyšlenost všech závazků nového šenkýře. Následuje doslovný přepis:

Dnes níže psaného dne a roku stala se s povolením Milostivé vrchnosti statku Veselíčského mezi  ouřadem hospodářským statku Veselíčského z jedné a Janem Dvořákem, k tomu statku poddaným z druhé strany dobrovolná a nezrušitelná úmluva. A to takovým způsobem:
Předně: Nadjmenovaný ouřad hospodářský odstupuje a dává do zákupu tu ve vsi Veselíčku pod čp.7 vynacházející Milostivé vrchnosti přináležející panskou hospodu. Však s těma grunty k tej hospodě přináležejícími. Totiž : 

Vorný pole                                   jitro    sáhů         neb        míry        měřiček
1. kus u Stráně pod panským polem    1      198                         3             6
2. též tam                                             906                         1           11 
3. v Jižinách řečený                         1      998                         4            14
4. u Plavánkova                              1     1052                         4           14 3/4
5. u Číhadla                                         1451                         2            11
v sumě                                        5      1425                       17           8 3/4

Lučního
1. kus  u Stráně                                    472                                      14 ¼
2. v Strušce u Křižanova                          378                                      11 1/4
v sumě                                                850                         1            9 1/2
Zahrada při stavení                                534                         1

Prodává se za hlavní odšacovanou sumu sedm set třicet dva  rejnských  48 krejcarů pravím 732 zl. 48 kr. dle gruntovní knihy No.1 zaznamenaného pod datum  18. října roku 1790 s přitažením cizích rychtářů učiněného svědomitého šacunku k užívání Janovi Dvořákovi, jakožto budoucímu šenkýři. Na kteroužto sumu 732 zlatých 48 krejcarů on Jan Dvořák kupující ihned při zavření tohoto kontraktu dvě stě zlatých, pravím 200 zl. na zákup v dobré minci složil. Na kteroužto se taky plným právem kvituje.
Ostává po sražení složených 200 zlatých Milostivé vrchnosti dlužen  pět set třicet dva zlatých 48 krejcarů, pravím 532 zl. 48 kr.,  které Milostivá vrchnost za ním k pohledávání má.
Za druhé:Každoročně ve dvou ustanovených  lhůtách čtyřicet zlatých rejnských (složit). A to sice na sv. Jiří 20 zlatých a pak druhou polovici při sv. Havlu 20 zlatých dle jehož tehdy při sv. Jiří roku budoucího 1791 k placení první učiněné lhůty  s 20 zlatými čas vypadá a tak dlouho k placení míti bude pokavad on  Jan Dvořák tu sumu, těch 532 zlatých  48 krejcarů Milostivé vrchnosti nevyplatí.
Za třetí: Kdyby ale nadřečený Jan Dvořák v ustanovených lhůtách takové peníze odváděti opomněl, neb se vzdaloval, Milostivá vrchnost to právo sobě zanechává jakýmkoliv způsobem jeho k takovému platu přidržeti.
Za čtvrté: Bude povinen on Jan Dvořák šenkýř Milostivé vrchnosti do panského důchodu každoročně 18 zlatých rejnských, pravím osmnáct zlatých rejnských, jménem činže z hospody, však v pololetních lhůtách při sv. Jiří 9 zlatých a při sv.Havle 9 zlatých platiti.
Za páté: Musical Impost  každoročně 4 zlaté   …  císařsko královské platy, které by jenom na tu hospodu repartirované byly, on Jan Dvořák k placení se zavazuje.
Za šesté: On šenkýř Jan Dvořák k pokutě, ponejprve však jenom 3 kopy, totiž 3 zlaté 30
krejcarů podroben jest, kdyby on s pivem z pivovaru Veseličského  jenom jeden den zaopatřen nebyl  a tudy vrchnostenský užitek zlehčovat mínil, který se jemu zapovídá. Pak také kdyby nastupující šenkýř  Jan Dvořák jiným také způsobem vrchnostenské užitky buď skrze nepřičinění k dokonalému šenku zlehčovat mínil neb proti Milostivé vrchnosti a kanceláři jak na jednoho poddaného přísluší se nechoval. Nechává Milostivá vrchnost to právo pro sebe jej z hospody propustiti a jiného šenkýře na takovou hospodu dosaditi.
Za sedmé: Zavázán jest on Jan Dvořák spolušenkýř od zdejšího Veselíčského vinopala kořalku, pak také rosolku k šenkování bráti a nikoliv cizí kořalku neb rosolku šenkovati.
Za osmé: Kdyby z Božího dopuštění neb viny nastupujícího hospodáře Jana Dvořáka  oheň vyjíti a taková hospoda v popel obrácena byla, tehdy on Jan Dvořák od strany vrchnosti žádný slevení od těch za ním k pohledávání majících peněz k doufání míti nebude, při čemž taky se od strany hospodářského ouřadu  Janu Dvořákovi obzvláštně na oheň pozor dáti, by skrze něho domu neštěstí uveden nebyl, nařizuje. Pročež jest povinen podle král. patentu kominíka k pucování komínu míti a jeho ročně platiti.
Za deváté: Bude on Jan Dvořák při senných dílech a při žních tři dny pěší roboty se statným robotýřem konati povinen a to sice každoročně. Nejméně při lovení rybníku dle nařízení k rozvážení ryb jednu dvojspřežní fůru postaviti jest povinen.
Za desáté: Pokud dnes a zejtra on Jan Dvořák takovou hospodu by prodati mínil, Milostivá vrchnost sobě to právo zanechává, předek té hospody zase ujmouti.
K většímu pojištění tento přitomný kontrakt od obouch kontraktirujících stran nejenom vlastnoručně podepsán, nýbrž také s přitisknutím ouředního pečátku  a dožádanými svědky stvrzen.

Jenž se stalo na kanceláři Veselíčském dne 31. 8bris (října) 1790

 +++ Jan Dvořák  šenkýř                                  Josef Taubl správce

 +++ Anton Šerhant  rychtář křižanovský        +++  František Černý konšel                                         

 ZPĚT


Kontakt

Oblíbené odkazy