Veselské kostely v roce 1851 a 1852

            V roce 1851 se chýlila ke konci stavba nového veselského kostela a tak bylo na 19. října 1851 připraveno jeho provizorní vysvěcení. Z torzovité korespondence mezi veselským farářem a bechyňským střídnictvím se dovídáme, že svěcení bylo připravováno na poslední chvíli. Ještě dopisem ze dne 17. 10. 1851, tedy dva dny před slavností, nedával farář Svoboda příliš naděje, že se vše stihne do neděle 19. října připravit:

            „…Stavitelský mistr Mrázek, jsa po celý čas zdejší chrámové stavby se zdejším správcem v rozbroji, chtěl sobě tak řka svou žáhu na něm schladiti a udal k c. k.. úřadu stavitelskému (již když jsem slavnost posvěcení byl oznámil), že stavba do 19. tohoto měsíce hotova nebude – nás však opačně ujišťoval; a proto s ní tyto poslední dny schválně prodléval, čímž se stalo, že ji skutečně tak nedohotovil, aby se svěcení 19. držeti nemohlo; ačkoli mě ještě předevčírem ujistil, že k 19. vše přihotoveno bude. Okna se budou teprve zítra zavěšovat; dlažba se zítra dopoloží – z 5ti dveří nejsou ani jedny okované, aby se zavěsiti mohly – lešení, dříví, rum okolo chrámu jsou posud nashromážděny; - to vše příčinou stavitele…"

            Stavitel Mrázek nakonec předvedl asi mistrovský výkon, protože svěcení chrámu skutečně proběhlo. Ke svěcení chrámu nedal souhlas c. k. stavitelský úřad, ale pan farář Svoboda spolu se správcem vyjednali ústní souhlas u pana podkrajského, který slíbil, že se slavnosti osobně se svou chotí zúčastní.

            Ke svěcení kostela přijel z Bechyně p. Felix s p. Kvardianem už v sobotu a přespali na zámku u pana šlechtice Karla Ludvíka Nádherného.

            Jak byla připravena slavnost popsal farář Josef František Svoboda v knize OHLÁŠKY služeb božích chrámu Páně svaté Anny ve Veselíčku 1851 – 1853.

            Anno salutis 1851

Neděle 18. po sv. Duchu. 12. října

            Dnes odpoledne bude požehnání ve 2. hod. Ve středu jest církevní památka sv. Teresie, ve čtvrtek sv. Havla, v sobotu sv. Lukáše. Es. P. Příští neděli [19. října 1851] jest církevní památka posvěcení chrámů Páně v celém mocnářství Rakouském. Tento den má býti a bude památným dnem celé naší osadě; neboť v den ten bude se povolením velebné a důstojné konzistoře od důstojného pana bisk. střídníka bechyňského obřadem církevním prozatímně světiti zdejší nový farní chrám Páně – ke cti a slávě boží – ke cti sv. báby  sv. Anny a k budoucím veřejným službám spolu světiti se bude velebným p. Kvardianem řádu sv. Fr: z Bechyně nová ctihodným P. fr. Bechyňským novému chrámu našemu darovaná křížová čísla. – V ten den bude v 8 hodin v zámecké kapli ranní mše svatá. O 9 hod. půjde se z této kaple slavným průvodem  k novému chrámu Páně. Tam obstoupí se řadou chrám Páně a mezi tím bude se chrám z venku světiti, pak se bude konati svěcení uvnitř, mezi kterým jeden díl lidu do chrámu vejde, ostatní okolo kostela venku zůstanou. Po vykonaném chrámu posvěcení půjde se v průvodu do starého kostela  a odtud se přenese do chrámu nového nejsvětější Svátost oltářní zdež se v tabernákl uloží. Po tomto výkonu bude se světiti od stací ke stací nová křížová cesta v novém chrámě a při tom se konati první pobožnost křížové cesty. Po skončené křížové cestě bude následovati kázání a po něm důstojným p. střídníkem zpívaná mše sv., kteráž bude na nábožný úmysl obstarána, aby našeho nově ustanoveného nejdůstojnějšího budějovického Pána Biskupa Jana Valeriána (Jirsíka) obětována; neboť právě v ten den bude Jeho Biskupská Milost od Nejdůstojnějšího p. Kardinála a Arcibiskupa pražského Bedřicha za našeho diecesálního biskupa posvěcen. Spojte tady v ten den své vroucí motlitby s modlitbami církve, prosím Boha, aby našeho nového Nejdůstojnějšího Pastýře duchem apoštolským naplniti, a Jej v Jeho těžkém pastýřském úřadě milostí svou síliti ráčil, aby tak stádo věřících sobě svěřené vísti mohl k Bohu a věčnému spasení.

            Těm, kteří se proti tomuto prozatímnímu svěcení nového chrámu P. zpěčují, udávajíc, že prý jak se v něm jednou služby boží držeti budou, žádný náklad  na vnitřní chrámu potřeby se díti nebude, sdělují spolu, že vys. c. k. Ministerstvo na vnitřní okrasu kostela 5 826 zl. stř. povolilo.

            Dnem 19. října 1851 byly přesunuty veškeré církevní obřady ze zámecké kaple do nového kostela. Nevím zda měli pesimisté pravdu, ale skutečně trvalo ještě tři roky než byl nový chrám zcela dovybaven a k jeho slavné konsekraci biskupem Valeriánem Jirsíkem došlo až ve dnech 9.-11. září 1854.

             

            Hned 7. prosince 1851 oznamuje Cink, správce panství Nádherných a fojtovní komisař farnímu úřadu, že v zámecké kapli se již nekonají žádné bohoslužby a její stav je životu nebezpečný. Požaduje odsvěcení kaple s tím, že bude zbořena.

 

            Odsvěcení opět popisuje farář Svoboda v knize OHLÁŠKY služeb božích chrámu Páně svaté Anny ve Veselíčku.

V outerý po neděli 12. po  velik. 25. května [1852].

            Sloužiž Vám moji milí osadníci k vědomosti, že zámecká kaple od vysoce urozeného Josefa svobodného pána z Bretfeldu na Kronenburku, opatrovníka české koruny a vždy věrné arcibiskupské kapituly pražské kancléře v r. 1797 vystavěna – povolením Veledůst. biskupské konsistoře Budějovické – od 13. června 1798 za soukromou kapli zámeckou vyhlášena – dne 26. července  toho roku od arcibiskupské knížecí Milosti Leopolda Václava Chlumčanského z Přestavlk ke cti sv. Anny posvěcena  a roku 1804 za veřejnou kapli pro osadu Veselíčko uznána byla a od té doby až do minulého roku za osadní chrám sloužila. Jelikož však svatyně tato pro její velikost a chatrnost  k veřejným službám božím pro zdejší vzrůstající osadu nepostačovala, byl přičiněním mnohých vznešených lidumilů nový chrám páně na naše a náboženské zálohy vybudován – minulý rok církevně posvěcen a veřejným farním bohoslužbám odevzdán. Z té příčiny uznáno, že této bývalé kaple pro další služby boží  dále zapotřebí není a že jí vysoce urozený držitel statku Veselíčko dle svého náhledu k světskému účelu obrátiti a upotřebiti může. Protož povolila Veledůstojná biskupská konsistoř dopisem od  13. dubna t. r. č. 7370, aby se tato zámecká kaple obřadem církevním od důstojného biskupského pána střídníka u přítomnosti místního duchovního  a patronátního úředníka odsvětila – aby oltáře byli zrušeny, oltářní kámen s ostatky S. se vyzdvihl, posvátné kříže na zdích se oškrabaly, kladívkem kus zdi chrámové byl odražen a obřadem tímto by přestala kaple tato býti svatyní a domem služby boží a obrátila se ke věcem světským.

            Rozlučte se tedy moji milí osadníci dnes se svatyní touto, která vám po 48 roků za veřejný osadní chrám soužila. Upomeňte se na všecka ta duchovní bohudání k milosti, kterýchž jste se  v tomto domě božím po celý ten čas zúčastnili, děkujeme Bohu za ně. Poděkujte zde přítomnému vysoce urozenému panu šlechtici z Nádherných za všecko k čemu se co bývalý patron této kaple k ostavení tohoto domu nám propůjčil. Modlete se za zakladatele této kaple vysoce urozeného Josefa svobodného pána z Bretfeldu, aby Bůh jemu a jeho zde odpočívající rodině nechal svítiti světlo pokoje věčného.

            Takže kaple byla odsvěcena a Karel Ludvík Nádherný jí nechal přestavět pro jiné účely. Pod kaplí (nebo vedle) zůstala vysvěcená hrobka rodiny Bretfeldů. V hrobce byly rakve s ostatky Josefa Bretfelda (†24. 8. 1820), jeho ženy Anny rozené Chlumčanské (†20. 1. 1819) a jejich dvou dcer – Anny (†2. 3. 1802) a Antonie (†28. 1. 1829). Tato hrobka byla prý někdy okolo roku 1960 zasypána (bez obřadu).

 ZPĚT!

 


Kontakt

Oblíbené odkazy