Otavan o Emilu Nádherném

Pan Jiří Pešta pro nás našel další informace o Veselíčku.

V roce 1879 uveřejnil Otavan, týdeník pro zábavu a poučení, zájmy politické, obecné a spolkové dva články týkající se Veselíčka a také Emila Nádherného.

1. listopadu 1879 (č. 18/roč.1)

Poznamenán. V hostinci "Staré Hospodě" ve Veselíčku bylo předešlý týden několik mladíků podnapilých, kteří se usnesli postrašiti hlídače stavebního materiálu při stavbě lednice. O 3. hodině z rána počali házeti na jeho boudu kamení; hlídač domnívaje se, že jsou to zloději, dal se do křiku. Tu přiběhli prý z blízkého panského hostince p. baron N. s jinými pány a jednoho z mladíků chytili. Poněvadž se zdráhal jíti s nimi, tahali ho za uši a konečně mu kapesním nožem obě uši nařízli až do polovice, volajíce při tom: Však my si tě chlape poznamenáme. Soudní vyšetřování zavedeno.

29. prosince 1879 (č. 25/roč. 1)

Z Milevska se nám píše: Denní zpráva v čísle 18. „Otavana“ pod záhlavím „Poznamenán“ nezakládá se na pravdě. Není pravda, že by byl pan baron N. z panského hostince vyběhl, a jednoho z mladíků, kteří na boudu hlídače házeti chtěli a házeli – chytil a obě uši mu kapesním nožem nařízl. Zároveň byl nám zaslán opis rozsudku c. k. okresního soudu v Milévsku ze dne 28. listopadu 1879, dle kterého pan baron N. a jeho správce z obžaloby pro přestupek § 411 z. t. propuštěni byli. Uvádíme tyto okolnosti, aby laskaví čtenáři obsah tohoto článku tímto směrem doplněný a opravený měli.

Komentář v roce 2012:
            Když se tím zabýval soud, tak asi ty uši přeci jenom mladíkovi nařízli. A z  rozhodnutí soudu lze usuzovat, že měl pan baron dost dlouhé prsty, když dosáhl zamítnutí žaloby pro přestupek.
              Z článku vyplývají další zajímavé informace. Naproti kostelu je špýchar a ze strany ke špýcharu je vchod do lednice kam se v zimě tahal led z rybníka. Led sloužil ke chlazení piva a masa přes celé léto až do další zimy. (Ještě někdy v roce 1950.) Teď už tedy víme, že lednici stavěli v roce 1879. Špýchar je jen přes silnici od Panské hospody. Stará hospoda je nad křižovatkou na Jestřebice. Je hezké, že se ještě ve 3 hodiny v noci v obou hospodách pařilo. Škoda, že není v článku datum, abychom se dověděli co to bylo za den v týdnu.
             Dost překvapivé je, že se už tehdy rytíř Emil nechal titulovat jako baron, což bylo právo svobodných pánů a tím Emil nikdy nebyl. Jeho bratr Jan (majitel Chotovin) byl nobilitován na svobodného pána až v roce 1882 a zatím se zdálo, že si Emil nechal říkat "pane barone" až od stejného roku a on svého nejstaršího bratra v tom titulování předběhl.

Pan Jiří Pešta pro nás vyhledal k případu další informace:
            Případ se k milevskému okresnímu soudu dostal 20. listopadu 1879.  "Emil Ritter von Nadherny" a "Georg Konrady" (Jiří Konrády - asi onen správce) byli návladnictvím obviněni z přestupku podle § 411. Podle Zákona trestního o zločinech, přečinech a přestupcích pro císařství Rakouské č. 117 říšského zákoníku z 27. května 1852 byly přestupky podle § 411 definovány takto: "Zúmyslná poškození na těle a ta, ježto se přihodí při rvačkách, tehdáž potrestána buďtež za přestupek, když nejsou činem trestným, na nějž uložen jest trest těžší (§§. 152 a 153), když ale po sobě zanechají alespoň viditelných známek a následků." Za přestupek pak hrozil trest vězení od tří dnů do šesti měsíců. Při soudním řízení 28. listopadu 1879 byli ale oba obžalovaní zcela osvobozeni a zproštění všeho obvinění.

           Je zajímavé, že nešlo o jediný případ v tom roce. Už 22. srpna 1879 došla k milevskému okresnímu soudu úřední relace, že kdesi poblíž Bechyně házeli neznámí pachatelé kameny na rytíře Emila Nádherného a jeho kočího Josefa Jandla. Okresní soud zahájil v té věci vyšetřování, rytíř Nádherný se však k soudnímu líčení bez vysvětlení a omluvy nedostavil, a tak byl celý případ už 28. srpna 1879 ukončen a založen ad acta.

12. 4. 2012,  P. Fořt

ZPĚT!


Kontakt

Oblíbené odkazy