Veselíčko, pohoda první republiky

            Pokud bychom posuzovali život ve Veselíčku mezi světovými válkami podle hojně navštěvovaných třech hospod, tanečních zábav, ochotnických divadelních představení a jiných oslav, nebo podle toho jak úspěšný byl Spořitelní a záložní spolek Kampelička, nebo Čtenářská a ochotnická jednota Heyduk, Sbor dobrovolných hasičů, Sbor katolické mládeže a řada dalších sdružení, tak vznikne dojem o pohodové vesnici, ve které vládla soudržnost. Možná vesnice pohodová byla, ale v zastupitelstvu se to mydlilo. Bohužel nemáme záznamy o jednání zastupitelstva z té doby a tak jen kusé informace získáme z archivu okresu. A tam toho o pohodě moc není.

            Do první republiky přivedl Veselíčko předválečný starosta Antonín Vyskočil, mlynář z č. p. 8. Ten starostoval od roku 1906, ale v nových poměrech jen čtyři měsíce.

            Prvním nově zvoleným starostou obce Veselíčko po první světové válce v samostatné Československé republice byl Emanuel Fořt. Snad pro to nebyl jiný důvod, než že byl legionářem. Ve válce strávil více jak 4 roky. Povolán na vojnu byl ve svých 42 letech 11. září 1914 a prošel boji přes Srbsko až do Albánie. V květnu 1916 byl nasazen do bojů proti Itálii a v květnu 1917 při bojích na řece Soči padl do zajetí Italů. Přihlásil se do vznikajícího československého vojska a byl nasazen do bojů proti Rakousku u Adiže. V prosinci 1818 se s legiemi vrátil do Čech, ale domů jej ještě nepustili, musel jít bojovat proti Maďarům na východní Slovensko. Z vojska byl propuštěn 20. 3. 1919, když obdržel dovolenou na  neurčito a odjel domů do Veselíčka. V obecních volbách 15. 4. 1919 byl zvolen starostou Veselíčka a starostoval až do dalších voleb 16. 9. 1923. Z jeho doby ještě žádné zprávy o rozporech v zastupitelstvu nejsou, i když to neznamená, že nebyly.

            Dalším starostou byl Štěpán Procházka. Také on starostoval jenom jedno volební období a neměl to jednoduché. V zastupitelstvu měl mocnou opozici vedenou místostarostou Karlem Maškem. Takže na Okresní správní komisi do Milevska chodily stížnosti opozice a vysvětlující dopisy starosty. Následuje ukázka, týkající se svolání jednaní zastupitelstva:

22. ledna 1924

            Obecnímu úřadu ve Veselíčku!
            Podepsaní členové obecního zastupitelstva žádají tímto o svolání schůze obecního zastupitelstva během 8mi dnů s následujícím pořadem:
1.) Vymáhání správného, obecního inventáře obecního.
2.) Volba početvedoucího a zapisovatele.
3.) Ustavení několikačlenné komise pro přehlížení obecních knih.
4.) Jednání o dosavadním protizákonném zadávání obecních prací.
5.) Přednesení a jednání o stížnosti náměstka starosty pro urážku jako členu obecního zastupitelstva mu ve veřejnosti učiněnou a zaujmutí stanoviska ostatních členů zastupitelstva k této.
6.) Přečtení odstavce zákona týkajícího se povolávání náhradníků do obecních schůzí.
7.) Volné návrhy.

                        Ve Veselíčku, dne 22. ledna 1924.
Karel Mašek
Tomáš Ševčík
František Fuka
Václav Šanda
František Ježek
Augustin Suchan

Dopis potvrdil Procházka Štěpán starosta.

31. ledna 1924 – dopis stěžovatelů:

            Okresní správní komise v Milevsku!
            Podepsaní členové obecního zastupitelstva ve Veselíčku podávají tímto stížnost na starostu obce naší a sice pro nevyplnění žádosti 6ti členy zastupitelstva (zákon ze dne 12/VIII. 1921, č. 329 Sb. z. nař. § 42)
            Dne 22. ledna t. r. předložena starostovi žádost o svolání obec zastupitelstva do 8. dnů s následujícím pořadem:
1.) Vymáhání správného, obecního inventáře obecního.
2.) Volba početvedoucího a zapisovatele.
3.) Ustavení několikačlenné komise pro přehlížení obecních knih.
4.) Jednání o dosavadním protizákonném zadávání obecních prací.
5.) Přednesení a jednání o stížnosti náměstka starosty pro urážku jako členu obecního zastupitelstva mu ve veřejnosti učiněnou a zaujmutí stanoviska ostatních členů zastupitelstva k této.
6.) Přečtení odstavce zákona týkajícího se povolávání náhradníků do obecních schůzí.
7.) Volné návrhy.
            Schůzi nejenom že nesvolal, nýbrž ujišťoval, že tak rozhodně neučiní dokud nebude k tomu vyššími úřady donucen. Jak z pořadu vidno, jest věc skutečně naléhavou a jelikož jest obava, že pokaždé nám bude náš vytknutý cíl (uvésti obecní nutné záležitosti do pořádku) – zdržovati a oddalovati – prosíme, aby byl náležitě poučen upozorněn a po případě potrestán, by se podobné více neopakovalo.

            Ve Veselíčku, dne 31. ledna 1924
Karel Mašek náměstek starosty
Tomáš Ševčík člen obecní rady
Václav Šanda
Augustin Suchan
František Ježek
František Fuka

2. února 1924 – svolání zastupitelstva

            Na den 14. února 1924, čtvrtek o 2 hod. odpoledne svolal starosta Procházka schůzi obecního zastupitelstva do místnosti obecního úřadu. Program odpovídal návrhu stěžovatelů.

14. února 1924 – dopis stěžovatelů:

            Okresní správní komise v Milevsku!
            Podepsaní členové obecního zastupitelstva ve Veselíčku oznamují, že konečně schůze obecní svolána na den 14. února 1924 byla bez naší příčiny vprostřed rokování obec. starostou rozpuštěna.
            Poněvadž víme, že schválně bude nová schůze oddalována a program velice důležitým a nutným jest, prosíme výše uvedenou komisi, aby nám byl vyslán úředník, který by sám nám tuto schůzi řídil, čímž se stane, že se okresní správní komise osobně přesvědčí, na které straně byla vina, že schůze byla rozpuštěna.
            Prosíme, aby se tak stalo v nejbližších dnech a členům obec. zastupitelstva bylo oznámeno, kdy tato schůze odbývána bude.
            Chápeme se tohoto posledního prostředku, neboť jsme již přesvěceni, že by jinak žádné schůze obecní nebyla možnou a tím by byla marná snaha nutného pořádku v obci docíliti. Připomínáme, že p. starosta jednal nezákonně – stranicky.

            Ve Veselíčku 14. února 1924
Karel Mašek náměstek starosty
Augustin Suchan člen obecního zastupitelstva
František Ježek člen obecního zastupitelstva
František Fuka člen obecního zastupitelstva
Tomáš Ševčík člen obecní rady
Václav Šanda člen obecní rady

15. února 1924 – dopis starosty:

            Okresní správní komisi v Milevsku
            Vyřizujíce ct. přípis ze dne 1. t. m. čís. 233 oznamuji, že jsem na žádost Karla Maška a 5 soudruhů svolal schůzi obec. zastupitelstva s požadovaným pořadem na den 14. t. m. na 2 hod. odpolední.

            Přikládám oběžník.

            Před zahájením schůze žádal jsem pp. členy obec. zastupitelstva, aby se slušně chovali a nezavdávali příčin k nepokojům, by program se mohl v klidu projednati a zahájil jsem schůzi. Projednávaje první odstavec musel jsem jednotlivé členy volati k pořádku a též u odstavce druhého.

            Vrchol však dostoupil při odstavci třetím, když se měli volit revisoři účtu a moje napomínání ve vřavě zůstalo bezvýsledné! Tu jednotliví členové obec. zastupitelstva  proti sobě vyvstali a já, obávaje se, že se servou, schůzi jsem rozpustil.

            Starosta Štěpán Procházka

19. února 1924 – dopis správní komise:

Okresní správní komise nařizuje starostovi Procházkovi, aby do 8 dnů svolal schůzi obecního zastupitelstva.

17. března 1924 - stížnost Augustina Suchana a spol.

Na Okresní komisi jde další stížnost, ve které si A. Suchan, Fr. ježek, Fr. Fuka a Karel Mašek stěžují na starostu, že pro schůzi 16. března 1924 nepovolal za nepřítomného Tomáše Ševčíka náhradníka.

20. března 1924 – dopis starosty

            Starosta Štěpán Procházka v rozsáhlém dopise na okresní komisi zdůvodnil proč nepovolal na schůzi za Tomáše Ševčíka náhradníka. Mimo jiné uvádí, že: Schůze byla svolána dle zákona avšak na oběžníku učinil člen obec. zastupitelstva p. Tomáš Ševčík poznámku: nepřijdu do schůze, zavolejte náhradníka.Tomáš Ševčík nebyl nemocen, ani neměl jiný vážný důvod na zastupitelstvo nejít a proto starosta náhradníka nepovolal. Suchan a spol. si prý stěžují když jsou v zastupitelstvu v menšině. Schůze se zúčastnilo 11 členů zastupitelstva a stěžovatelů bylo jen 5. Zdá se, že Tomáš Ševčík měl již tahanic v zastupitelstvu dost a prostě na jednání nešel.

26. ledna 1925 si stěžuje na Okresní správní komisi v Milevsku starosta Procházka Štěpán.

            Odvolávám se na můj přípis ze dne 14. 1. 1925 a stěžuji si opětovně proti rozhodnutí obec. zastupitelstva  ve Veselíčku jímž mě byla položka čís. 95 zamítnuta.

            Nárok na náhradu výloh za osvětlení a. t. d. mám, neb v odměně za můj úřad není peníz na otop a světlo zahrnut  a není v tom též mezi mnou a zastupitelstvem žádné úmluvy. Odměna za můj úřad byla obec. starostovi dávána již před 20 roky, kdy ještě světlo, otop bylo za nepatrný peníz a tudíž tehdy snad obecnímu starostovi obnos 120 Kč postačil i na zaplacení těchto výdajů, avšak dnešním poměrům tento obnos naprosto nevyhovuje a prosí proto by mé stížnosti byl vzat náležitý zřetel a tamní správní komise zakročila, by mému oprávněnému nároku bylo vyhověno.

            Současně připojuji opis protokolu o schůzi, jíž byla položka odmítnuta a opis účtu z knihy příjmů a vydání.
            2 přílohy
                                                           S plnou úctou
                                                           starosta obce Veselíčko
                                                           Št. Procházka

                Nemusíme příliš pochybovat o tom, že jednání obecního zastupitelstva ve Veselíčku byla v té době často bouřlivá.

            Třetím starostou Veselíčka ve svobodné republice byl zvolen v roce 1928 Karel Mašek. Jistě byl starostou úspěšným, protože vyhrával všechny následující volby a starostoval do roku 1945. Ani on to neměl jednoduché. Z dochovaných písemností vyplývá, že spory mezi ním a Štěpánem Procházkou pokračovaly. Koncem roku 1932 řešil Zemský úřad v Praze stížnost Štěpána Procházky a spol. na regulérnost voleb do obecního zastupitelstva dne 23. října 1932. Důvodem stížnosti bylo to, že vyhláška o volbách byla vyvěšena na hasičské zbrojnici a ne na obecní tabuli určené k vyvěšování úředních vyhlášek. Zemský úřad považuje za dostačující, že na obecní tabuli byla vyhláška ze dne 22. září 1932, v níž je výslovně uvedeno, že vyhláška o rozepsání volby je vyvěšena na „hasičské kolně“. Další Vaše námitka, že při volbě nebylo zjišťováno, mají-li voličové všechny kandidátní listiny, není rovněž důvodem pro zrušení volby, zejména když netvrdíte ani neprokazujete, jaký vliv tato okolnost měla, neb alespoň míti mohla na konečný výsledek volby.  Zemský úřad stížnost zamítl.

            Z období starostování Karla Maška je i z dnešního pohledu nejvýznamnějším počinem zavedení elektrického proudu v celé vesnici. Také to bylo provázeno značnými problémy. Dne 18. června 1933 požádal starosta Mašek Okresní úřad o odprodej kousku staré okresní silnice (9 m2) pod stavbu transformátoru. Ten měl stát na vynechané staré silnici naproti hřbitovu při cestě z Veselíčka do Biliny. Místo stavby transformátoru bylo ale změněno. V březnu 1934 byly téměř ukončeny práce na všech domovních přípojkách a vznikl problém: trafostanice byla postavena na soukromém pozemku bez souhlasu majitele pozemku.

            LUŽICKÝ ELEKTRÁRENSKÝ SVAZ V TÁBOŘE psal dne 10. března 1934 na obec Veselíčko: „Ve výzbroji transformační stanice nelze pokračovati pokud nebude rozhodnuto o vyvlastňovacím řízení na pozemek pana Procházky. Tahanici by mohlo skoncovati obecní zatupitelstvo nějakým kompromisním způsobem. Vždyť má zbraň v ruce z doby starostování p. Procházky. Přirozeně přemrštěných požadavků naprosto neuznávejte. Jsme jisti, že pozemek vyvlastněn bude a když se p. Procházka odvolá zajisté ani Ministerstvo veřejných prací, byť bylo v rukách soc. dem., odvolání jeho nedá místa, poněvadž věž již stojí.

            LUŽICKÝ ELEKTRÁRENSKÝ SVAZ pravdu neměl. Soudy rozhodly ve prospěch Štěpána Procházky a tak byla  trafostanice nakonec zbořena a postavena na jiném místě. V roce 1936 se tedy Veselíčko dočkalo elektrifikace.          

            Karel Mašek starostoval i v období okupace a to kladlo na starosty zvláštní nároky. Především musel v obci zajišťovat příkazy okupační moci a zbavit se této zodpovědnosti se mu nepodařilo ani když na jednání obecního zastupitelstva 27. prosince 1942 funkci starosty „složil“. Nový starosta zvolen nebyl a tak byl Mašek ve funkci až do konce války. Po válce se našli lidé, kteří proti Karlu Maškovi přeci jenom něco vyšťárali. Trestní nalézací komise při ONV v Milevsku mu při jednání  dne 14. května 1946 udělila pokutu za údajný výrok: Kdo nechce jít s námi, ať si jde k bolševikům, kterážto řeč činila dojem, že byl nakloněn Němcům. Výrok měl přednést někdy v dubnu 1945 ve Francově hostinci, když překládal projev nacisty Jakoba. Naproti tomu komise konstatovala, že se Karel Mašek: nedopustil za okupace jiného jednání, které by zakládalo skutkovou povahu provinění proti národní cti."

            Dne 5. května 1945 byl ve Veselíčku ustanoven Místní národní výbor s předsedou Karlem Skaličkou a tím se Karel Mašek starostování zbavil.

ZPĚT!


Kontakt

Oblíbené odkazy