Židé ve Veselíčku

            Tak jsem se chtěl před zimou opět podívat na židovský hřbitov ve Zběšičkách a nepodíval. Majitel lesa svůj les oplotil, včetně hřbitova a cesty k němu. Paní Blanka Rozkošná ze židovské společnosti MATANA, která se o hřbitov stará, mi sdělila, že je to s jejich souhlasem, a že majitel lesa, který má na hrázi rybníka dům, komukoliv půjčí klíč od zámku visícího na bráně na cestě ke hřbitovu. Smířil jsem se s tím, že už na hřbitov nepůjdu.
            Připomněl jsem si, že když jsem začal hledat historii židů ve Veselíčku, tak mým prvním vodítkem byla kniha Hugo Golda, kterou mi půjčili k nahlédnutí v knihovně Milevského muzea. Pořídil jsem tenkrát její opis týkající se Veselíčka a zde Vám jej předkládám. 

Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart.
Ein Sammelwerk herausgegeben von HUGO Gold
1934
Jüdischer Buch - und Kunstverlag, Brünn - Prag

str. 31

Dějiny Židů v Bernarticích, Veselíčku a Zběšičkách

zpracoval Ladislav Kluzák, odb. učitel v Bernarticích

VESELÍČKO
           Leží v soudním a politickém okrese milevském, v kraji táborském u okresní silnice, vedoucí z Milevska do Bernartic a dále do Týna n./Vlt. V obci, asi 20 minut vzdálené od stanice Veselíčko – Bránice, jest též velkostatek, který skýtá zaměstnání mnohým nejchudším rodinám. Obyvatelstvo zabývá se většinou zemědělstvím.
            O původu a založení Veselíčka nezachovaly se žádné věrohodné zprávy. Dnes má obec 386 obyvatel v 78 číslech (z nich 5 chybí). Ještě při posledním sčítání bylo zde 450 obyvatel. Jako ve většině obcí jižních Čech, jeví se i ve Veselíčku úbytek obyvatelstva.
           V dřívějších dobách byla obec Židy hojně osídlena. O tom svědčí, že zde bylo i židovské ghetto, patřící k panství rytíře Nádherného, kdežto v nedalekých o mnoho větších Bernarticích ghetta nebylo. Toto ghetto stávalo jistě již v letech 1726, neboť tímto rokem vyšel zákon, zakazující vrchnostem pod pokutou 1000 dukátů povolení trvalého bydliště Židům. Je však jisto, že i přes tak vysokou pokutu byli Židé vrchností nadále na svém panství usazováni proto, že plynul jí z těchto osadníků značný peněžní příjem do její neustále prázdné a stále značných částek vyžadující pokladny.
            Může se tedy předpokládati, že první Židé se ve Veselíčku usídlili počátkem r. 1700. Dokladem toho je i kupní smlouva o pozemku židovského hřbitova ve Zběšičkách, uzavřená r. 1750 *) mezi vinopalníkem Filipem Glaserem ze Srlína a rytířem Nádherným z Veselíčka.
            Židé byli panství osobně poddaní a museli odvádět určité poplatky a hotovosti. Oproti tomu byli sedláci se svou čeledí vrchnosti prací povinni.
            Správce panství býval často rozhodčím sporů, které se mezi židy vyskytovali. Případů, kdy Židé volali jinověrce, by jejich při rozhodl bývalo málo. Obyčejně nejstarší a nejzkušenější příslušník (později to býval rabín) rozhodoval mezi nedohodnuvšími se stranami. Židé používali raději tohoto způsobu souzení již z toho důvodu, že rozsudky panské nebývali vždy nestranné a stávalo se často, že i nevinný octl se v rukou spravedlnosti.
           V této době, kol r. 1700, neměli Židé ve Veselíčku ani své synagogy ani hřbitova. Pohřbíváni bývali pravděpodobně v Bechyni a později snad též v Milevsku.
           
O pohřebním bratrstvu není ničeho bližšího známo. Kostel navštěvovali v nedalekých Zběšičkách, kamž chodili i Židé z Bernartic a Srlína. Poněvadž cesta tato zejména starším osobám a pak hlavně v zimě byla obtížná, vystavěli si Židé z Veselíčka a Bernartic, pro které byla cesta do Zběšiček, téměř hodinu vzdálených, teprve obtížná, asi před 80 lety, tedy kol r. 1850, svoji synagogu ve Veselíčku, u okresní silnice, která asi před 30 až 35 lety byla bleskem poškozena a trhliny ve zdi byly ještě donedávna patrny. Při tomto kostele byla též místnost pro školu a byt pro učitele. Jedním z prvních učitelů na této škole byl pan Stein, otec nynějšího magistrátního rady v.v. dra Steina, pak pan Samec, otec nynějšího ředitele banky Union. Hlavními předměty na této škole byla němčina, hebrejština a náboženství. Vyučovací jazyk byl německý. Zaznamenati sluší, že tehdejší židovští učitelé na škole ve Veselíčku byli vzornými pedagogy a velice oblíbeni, jak dokazuje tradice. Žáci jejich na ně rádi vzpomínali a vzpomínají, neboť je dobře připravili do života. Vystavěním kostela ve Veselíčku odpadla tato obec zároveň s Bernarticemi od Zběšiček a obě staly se samostatnou obcí, avšak pod jedním pohřebním bratrstvem (Chevra kadiša).
            Ve veřejném životě se Židé značně uplatňovali. Od vrchnosti bývali s oblibou povoláváni k vedení vedlejších podniků, jako plavíren, v nichž se vyráběla potaš, vinopalen apod.
            S křesťany žili Židé v nejlepší shodě. Vrchností rovněž nebyli utiskováni, takže kulturně mohli se volně vyvinovat a nebylo jim činěno vážných překážek. Hůře však bylo hospodářsky. Nouze, zvláště ke konci 17. st., byla nesnesitelná. I v pozdějších letech nebylo o mnoho lépe a každá rodina stěží uhajovala svého živobytí.
            Hlavním a téměř jediným zaměstnáním byl Židům podomní obchod, který se rozmohl teprve po r. 1708, do kteréžto doby byl jim zakázán. Po r. 1848 byli ve Veselíčku usazeni i někteří židovští řemeslníci, hlavně řezníci, dále se zde usazují i hostinští a obchodníci, kteří zařídili si otevřené krámy kupecké se smíšeným zbožím. Někteří Židé mívali i trafiky. Většina těchto řemeslníků a obchodníků živila se též zemědělstvím. Každý z nich míval více méně polí a luk a choval několik kusů hovězího a vepřového dobytka. 
            Nejzastoupenější rodiny byly ve Veselíčku Vodičků. Dnes žijí zde ještě dvě tyto rodiny. Jedna zaměstnává se obchodem, druhá řeznictvím. 
           Budova veselíčské synagogy byla v r. 1930 prodána p. Leopoldovi Vodičkovi, obchodníku ve Veselíčku, který ji opravil a zřídil v ní byty. Obnos stržený za prodanou synagogu, uložen byl v peněžním ústavě a určen na opravu hřbitova ve Zběšičkách.
           Po bývalém ghettě není zde již ani památky a jen jinému účelu sloužící budova synagogy upomíná na bývalé židovské sídliště.
           Židovská obec ve Veselíčku a v Bernarticích byla úředně rozpuštěna a zbylí členové přiděleni k židovské obci milevské.

25. 11. 2011,  Petr Fořt

Poznámky:
*)  Jan Nepomuk Nádherný se narodil v roce 1777 a např. Veselíčko koupil až v roce 1843. O prodeji pozemku je záznam v gruntovní knize statku Veselíčko až z roku 1794, kdy teno pozemek přenechal židům majitel panství Josef Bretfeld. Ladislav Kluzák zachází především s časovými údaji zcela lehkovážně.

Více o židech ve Veselíčku je v rubrice střípky z minulosti - ZDE.

ZPĚT!


Oblíbené odkazy