Jména po chalupě
V publikaci „Z historie obce Veselíčko“ vydané v roce 2008 byl zveřejněn text Karla Soldáta z Biliny o účasti Biliňáků v napoleonských válkách. Soldát v něm použil jména hrdinů svého příběhu po chalupě. Díky indexu v rustikální gruntovní knize statku Veselíčko, kde jsou jména po chalupě uvedena, můžeme dosadit pravděpodobná jména účastníků příběhu. Hýsek byl Johann (Jan) Dvořák z č. p. 8, Šerha byl Josef Turek z č. p. 5 a Míchal byl Johann (Jan) Tesař z č. p. 4.
Napoleonské války
Karel Soldát - 1934
Za napoleonských válek byli naverbováni z Biliny 3 sedláci, aby jezdili s trenem, a sice: Hýsek, Šerha a Míchal. Na tento tren museli sedláci přijet se svým potahem a vozy. Tyto trény vozily rakouskému vojsku dodávky. Když ale Napoleon porazil rakouské vojsko, sebral sebou i trény na tažení do Německa.
Sedláci Hýsek a Šerha utekli odněkud z Německa bez potahů domů.
Starému Míchalovi bylo přeci jenom líto potahu a vozu, od jehož se nechtěl odloučit a chtěl s ním přijet zase domů. Vozil tedy vytrvale trén dál. Když však u Lipska byl Napoleon poražen, byl napaden ruskými kozáky i trén Míchala. Míchal se bránil proti kozákům líšní od vozu. Jeden kozák bodlem nasazeným na holi (píkou) probodl Míchalovi tvář. Michal se ale přece jen dostal z dosahu vojsk.
Aby se dostal domů, natloukl zapřaženým koňům do kopyt hřebíky, aby se rozkulhali a vyhnul se vožení trénu. Byl poslán domů, přičemž si neopomněl vyměniti nový vůz za svůj starý. Když přijel pak poblíž Čech, nechal koňům vytáhnouti u kováře hřebíky z kopyt a tak se dostal do Bíliny.
Míchal jezdil s tímto trénem už přes rok. Jeho žena se domnívala, že byl někde zabit, když se nevrátil s Hýskem a Šerhou. Jeho návrat ji překvapil, zejména proto, že se připravovala na vdávání. Ani ho nemohla zprvu poznat, když hlásil čeledín, že někdo cizí přijel na dvůr a dává si koně do stáje.
Tento Míchal měl na tváři po zranění velkou jizvu a ti nejstarší pamětníci v Bilině se na něho ještě pamatovali, jak vyprávějí.
Jednou seděl Míchal ve Veselíčku v hospodě s Kolaříky z Křižanova, kde při hádce mu Kolařík nadával "Diravý". To Míchala rozzlobilo, patrně byl v náladě, když vypil nějaký ten máz, že řekl: Zatracenej císař, ten mě nechal probodnout, tak dlouho jsem tam sloužil….. Kolařík pak ze msty udal u vrchnosti ve Veselíčku na Míchala, že urazil císaře pána. I bylo proti němu zavedeno trestní řízení, které trvalo velice dlouho, ale přeci jenom naposledy byl Míchal osvobozen. Vymlouval se na to, že myslel císař francouzského a ne rakouského, že mluvil o Napoleonovi…. Stálo ho to pár valachů na výlohách. To byli ti, se kterými přijel z toho trénu…..