Ve Veselíčku a Bilině máme připomínku některých svatých a proč si je tedy nepřiblížit

Svaté Anně je zasvěcen kostel ve Veselíčku. Anna a Jáchym byli údajní rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista. Lidé jí často říkali „svatá bába‟. Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků a také čeledínů.

Svatý Vojtěch, kterému je zasvěcena kaplička v Bilině se narodil někdy okolo roku 956 do rodiny Slavníkovců na Libici. Vojtěchovým otcem byl zakladatel rodu Slavník a matkou Střezislava. Již v dětství byl uvolněn pro kněžský stav a svoje poslání bral velice vážně. Po studiích v Magdeburku se vrátil do Prahy a byl zvolen biskupem. Neustále bojoval proti pohanským zvykům, ale moc se mu nedařilo. Dvakrát odešel na delší dobu do Říma a nakonec se vydal na misijní cestu k pohanům. Zemřel mučednickou smrtí na území Pruska 23. dubna 997.

Podle legendy byl zabit pádlem a ubodán kopími poté, co nevědomky vstoupil na posvátné území pohanů. Zobrazován je proto s pádlem a někdy i kopími. Svatým byl svatořečen již v roce 999. Od 11. století je svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi.

Svatý Erazim má svoji sochu před kostelem ve Veselíčku. Byl biskupem v maloasijské Antiochii, za svou činnost byl pronásledován římskými vojáky a v roce 303 z příkazu císaře Diokleciána umučen. Bývá vyobrazen v oděvu biskupa s mitrou na hlavě a s berlou v pravici. Jeho charakteristickým atributem jsou střeva navinutá na hřídeli, kterou drží v levici. Podle legendy mu při mučení bylo rozříznuto břicho a střeva zaživa navíjena na rumpál.

Patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům, universálním patronům lidí v nemoci a v nouzi. Pomáhá při nemocech dutiny břišní. Dále je patronem námořníků, provazníků, soustružníků a tkalců.

Svatý Jan Nepomucký je notoricky známým svatým. I jeho socha je před naším kostelem. Jan se narodil někdy kolem roku 1340 v Pomuku, dnes Nepomuku. Byl velice vzdělaný a zastával postupně několik úřadů, až se stal generálním vikářem, který již v 80. letech 14. století díky svým pravomocím hrál podstatnou roli ve správě arcibiskupství a to v neklidné době sporu mezi arcibiskupem Jenem z Jenštejna a králem Václavem IV. Dne 20. března 1393 se brzo ráno sešel král Václav IV. s Janem z Jenštejna. Po krátké hádce nechal král zajmout Jana z Pomuku a další tři muže z arcibiskupova doprovodu. Ti byli vyslýcháni a také mučeni. Jan zemřel během tohoto mučení, ostatní byli propuštěni. Okolo deváté večer pak bylo jeho tělo svrženo z dnešního Karlova mostu do Vltavy.

Jan je v křesťanské ikonografii zobrazován jako kanovník, svatozář je obvykle doplněna pěti hvězdami, v ruce drží kříž a též palmovou ratolest, někdy také knihu. Palma je symbolem vítězství, hvězdy zastupují legendu, podle níž vltavští rybáři nalezli po smrti Janovo tělo, případně pět ran Kristových či písmena latinského tacui (mlčel jsem). Jiným atributem je jazyk, který měl být nalezen v 18. století v Janově lebce neporušený; podle nových výzkumů se však jednalo o mozkovou tkáň. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních.

ZPĚT!


Kontakt

Oblíbené odkazy